Faleš střídá ctnost. Ctnost je zavražděna zkaženými hodnotami, které nabourávají, až nakonec rozboří most napříč ctnostmi. Hodnoty jsou zkaženy, ale proč? A proč pak zabijí své ctnostné bratry Co je ctnost bez hodnoty, co je bratr bez bratra?
V rámci karmy jsme uvězněni v bolesti, kterou sami tvoříme.
V rámci lásky jsme to co dáme.
V rámci bolesti zmírníme bolest, když soucítíme.
A v rámci kreativity, budeme napadeni myšlenkou nad, kterou právě prokrastinujeme.
Když platí tyto zákony, jakto že jsme stále tam kde být nechceme. Jakto, že děláme něco co dělat nechceme. Jakto, že myslíme nad tím nad čím myslet nechceme?
Naučili jsme se výchovou, že většinou, to co dělat nechceme, je to dobré pro nás.
Je ale důležité pochopit, že přijde den, kdy zodpovédnost za to co chceme a nechceme bude jednou jen a jen na nás. V dospělosti nebudou rodiče, nýbrž jejich projekce, projekce v nás. Ze kterě těžíme v rámci životního štěstí, abychom se stali opět projekcí a byli nošeni v srdci našich potomků.
V rámci duality, musí být nejdříve zle, aby mohlo být dobře, když je dobře a chováme se k dobrotě samotné dobře, nebude tak zle, jak by bylo kdybychom ji zneužili. Jsme vězni pravidel, dávno přežité společnosi která apeluje na dodržování pravidel v prostředí, pro které nejsou relevantní. Meníme svět, ale ne sebe, chceme vše a přitom jsme nikdy neměli nic. Bojíme se strachu a přitom, jsme ho nikdy necítili, cítíme zášť a při tom jsme nikdy nemilovali...
Žádné komentáře:
Okomentovat