pátek 29. dubna 2016

Souslednost časovou nesouslednosti

Nevýhody přitomné budoucnosti

Přítomnost je přelom mezi minulostí i budoucností, je to "teď" v jeden moment, které dělí "bylo" od "bude".

Jsme ničím v přítomnosti, pokud myslíme na budoucnost, tak moc, že jde přítomnost, která by dokázala onu budoucnost, o které sníme, nechat shořet v plamenech marnivé zahleděnosti.

Je moudré se poučit z minulosti, v rámci minimalizace chyb v budoucnu. V rámci premisy, že minulost ukrývá budoucnost, je přítomnost práhem mezi chybou a poučením, stejně tak je nositelem míry, mezi oběma škálami.

Budoucnost je přítomnost kýžená, na rozdíl od té, která je onou nepříznivou přítomností, vytvářející nutnost si přát něco jiného, je to nespokojenost a chuť, hlad, ztělesněná nutnost, nutnost po spokojenosti, což souvisí s dualitou, a to tak, že abychom mohli být spokojení, musíme vědět co spokojenost skutečně je, načež toto uvědomění získáme jen z negativního prožitku, který s touto skutečností úzce leč bolestivě souvisí. Z nespokojenosti, plyne spokojenost, ale zároveň i její docenění, protože bez rozdílu, by nebylo co porovnávat. A bez možnosti porovnání by nemohla být použita naše přirozená moudrost.

I tak je ale přítomnost nejmoudřejší ztělesněním moudrosti života, a to když využijeme poučení z minula do přítomnosti, a když z dané přítomnosti vytvoříme přítomnost kýženou.

Čiňme v přítomnosti tak, abychom měli v budoucnosti hrdý pocit z minulosti.

Uvědomění časové souslednosti vede k uvědomění i své osoby, osoby na cestě životem, životem, který je naší cestou, cestou, která je vyplněním potenciálu naší osoby, kde vyplnění potenciálu osoby, je skutečný projev svobody.

Je paradoxní, že k osobní svobodě se dostaneme přes řád, že důkaz síly jde přes to, jak si dokážeme přiznat slabost, a že to jak budeme moci být v životě úspěšní a šťastní,
závisí na tom jak šťastní a spokojení jsme v životě vlastně nebyli.

Žádné komentáře:

Okomentovat